​

RODINNÉ KONSTELACE 

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

 

 

Mé emoce byly pro mě kdysi tak nepřehledné a matoucí, že se vlastně obdivuji, že jsem toto období temna vůbec zvládla.
Když jsem poprvé přišla na konstelace, byla jsem v dlouhodobě neuspokojivém vztahu s mužem a nebyla jsem schopná ze vztahu odejít. Ještě nějakou dobu mi trvalo, než jsem si dovolila procítit bolest, kterou jsem sama sobě způsobovala, než jsem pochopila, proč zachraňuji někoho, kdo ani zachránit nechce, proč se snažím zasloužit si lásku, proč se dívám ven a ne dovnitř - do své duše.

​

Za ta léta, kdy konstelace praktikuji, jsem se začala mít více ráda. Nevkládám už "absolutní" moc nad svým životem do rukou druhých. 
Konstelace jsou pro mě velkým dobrodružstvím a přinesly mi obrovské poznání a pochopení. Pořád ještě jsem velmi kritická sama k sobě i druhým. Pořád se hněvám, když věci nejsou podle mého, ale zároveň se už vědomě snažím vidět souvislosti, vědomě pracovat se svými pocity, chápat naše tradice, kulturu..

​

Konstelace mi dávají rozumové pochopení souvislostí, principů a zároveň mám možnost prožít pocity, které jsou pro mě nové, pocity, které jsem si nedovolila prožít ve svém životě. Můžu zažít bezpodmínečnou lásku, hojnost, zdraví, svou životní energii.

Vše v takové míře, o které se mi ani nesnilo. Po takovémto prožitku někde uvnitř vím, že všechno je tady pro mě, že to existuje, jen je třeba odhodit pár slupek, které mi brání vidět, cítit, prožívat. A vím, že to chci, toužím po tom. Jdu do toho!

​

V konstelacích můžu objevovat cokoliv, co se týká mne samé - mého vztahu s kýmkoliv či čímkoliv. 
Můžu se podívat na svůj vztah s rodiči a sourozenci, na vztah s manželem.
Na své zdraví či nemoc, radost či bolest, hojnost nebo nedostatek, atd.

V konstelacích můžu s láskou pohlédnout prostě na všechno, co se týká mě samotné. To je vlastně pro mě základní myšlenka konstelací - přestat hledat venku a podívat se dovnitř, do sebe. 

Konstelace proto nejsou zázračnou metodou, která vše vyřeší za nás, ale nástrojem, který nás jemně modeluje a zjemňuje, abychom sami mohli dělat zázraky a velké věci ve svém životě.

​

Libo ještě trošku teorie?

Zakladatel konstelací, Bert Hellinger, postupně vyvinul metodu, která funguje na základě plynoucí energie a lásky v systému - nejčastěji v rodině. Odtud název systemické nebo rodinné konstelace.
Rodina (systém) je založena na předávání lásky a energie. Pokud je tento tok nějakou tragickou nebo traumatickou zkušeností přerušen nebo změněn její směr, dochází k nerovnováze. Nerovnováha 

v systému se potom může projevit nefunkčními vztahy, nemocí,..

Traumatický zážitek nebo ohrožující životní podmínky nás dovedou k tomu, že si podvědomě vytvoříme způsob, jak obejít negativní emoce nebo opakování zážitku samotného. Vytvoříme si tzv. vzorec chování, který neustále prohlubujeme, pokud jsme v kontaktu s traumatem nebo v situaci, která nám trauma nějakým způsobem připomíná. Tento proces v tomto období chrání naše duševní i tělesné zdraví.
Po čase se ale může stát, že původní traumatické podmínky zmizí, ale my si neustále udržujeme svůj vzorec chování, který nám může často i škodit.
Na vědomé úrovni si bohužel většinou neuvědomujeme, co opakovaně spouští naše neadekvátní negativní pocity, obranné reakce. Nevíme, proč se chováme v určitých situacích pořád stejně - nelogicky, přecitlivěle, agresivně, hystericky, jako bychom to ani nebyli my. 

Vzorce chování můžeme i zdědit - díky buněčné paměti. Buněčná paměť je vlastně naše DNA, kterou dědíme z generace na generaci. Je to energie/informace, která se line celým naším rodem.

Nebo si vzorce osvojíme i díky nápodobě - chováme se stejně jako naši rodiče, blízcí. Kolikrát jste si řekli: "Nikdy nebudu jako moje matka/můj otec!" A zjišťujete, že jste v tom pozitivním i negativním vlastně jejich kopie?
V jakékoliv fázi svého života můžeme zjistit, že nejsme šťastní, že opakujeme pořád stejné chyby, máme zdravotní problémy.
Konstelace odkrývají zdroj, počátek vzorce chování, a pomohou nám vykročit na novou cestu. Pak už je vše jen v našich rukou.
Konstelace nejsou kouzlo. Jsou pouze jednou z metod, jak na sobě pracovat a vědomě tak tvořit své štěstí a spokojenost.

Jak konstelace probíhají
Účastníci konstelací se nemusí vůbec znát. Neseznamují ostatní účastníky s podrobnostmi svého záměru, situace. Účastník=zadavatel, který chce svou vlastní konstelaci, nadnese ve stručnosti svou motivaci / popíše velmi stručně, co ho trápí. Neuvádí žádné názory a emoce, jen holá fakta.
Konstelatér navede zadavatele, kolik zástupců má vybrat. Zadavatel intuitivně vybere vhodné zástupce (např. za sebe, svou matku a otce) a rozestaví je v místnosti tak, jak je pocitově vnímá (daleko nebo blízko od sebe, čelem nebo zády k sobě, atp.)
Zadavatel se posadí a už jen sleduje svou konstelaci. Účastníci konstelace začnou vnímat vzájemné vztahy, pocity a můžou mít nutkání se pohybovat, vyjadřovat své emoce. Na základě počátečního rozestavení a následného vývoje konstelace konstelatér jemně provádí účastníky směrem k odhalení příčiny a případně obrazu nové reality. Novému emočnímu otisku. 
Konstelace probíhají jemně, s velkou mírou citlivosti a soucitu.

Stejnou měrou nás ovlivňuje nejen naše osobní konstelace ale také konstelace ostatních účastníků. Proto během jednoho dne můžeme ovlivnit své vnímání života v několika oblastech - v mezilidských vztazích, v oblasti financí a majetku, zdraví, atp.
Konstelace nám mohou pomoci objevit nový rozměr štěstí a spokojenosti.

​

Pár praktických

Pokud jste ještě na konstelacích nebyli, můžete využít možnost nezávazně nakouknout.

První konstelace dne je pro nováčky k nahlédnutí - pozorování. Po ní můžou buď zůstat, aktivně se účastnit a nebo odejít a neplatit za nakouknutí ani kačku. To zní fér, co?

​

Pořadí konstelací je určeno tím, jak se na konstelace přihlašujete. Rezervujte si proto v případě zájmu své místo včas.

Těším se na vás,
Eva